Kočkopes

Autor: Tomáš Vojtěchovský

Plavce, kteří přijdou na kraulový kurz, je možné rozdělit do dvou skupin: první skupina je kraulem nepolíbená a vůbec ho neplave. Druhá kraul plave, ale ne dobře. Většinou se trápí, jsou rychle unavení a kraul je na rozdíl od prsou nebo znaku vyčerpává.

V první skupině jsou plavci otevření, nemají zažité špatné návyky, rychle se učí a dělají největší pokroky. Ve druhé skupině není zlepšení tak výrazné. Proč? Jednou z příčin je, že se plavci odmítají vzdát toho, co se naučili dříve.

Typicky to vypadá tak, že se snaží spojit to, co se naučili dříve s tím, co se učí na kurzu. Jelikož se tradiční metodika výuky plavání a metoda úplného ponoření výrazně liší, vzniká z toho podivný kočkopes, ani ryba, ani rak.

Odlišnost tradiční metodiky a metody úplného ponoření

Tradiční metodika vychází z předpokladu, že kraul je o záběru a kopu. Instrukce začínají nácvikem pohybu rukou a nohou. Různé plavecké pomůcky (desky, piškoty, packy) pomáhají k tomu, abychom izolovaně nacvičovali a trénovali kop nebo záběr.

Pokud má plavec pocit, že se buď celý nebo část těla potápí, začne pracovat víc rukama a nohama, aby zabránil topení. Vznikají z toho typické záběry o přežití - vyčerpávající vířivý pohyb rukou a nohou. Tradiční metodika ho v tom podpoří, učí lepší práci nohou a rukou.

Pokud se kraul začnete učit metodou úplného ponoření, zaměříme se nejprve na pohodlí ve vodě a pak na polohu těla - vyrovnanou a hydrodynamickou. Teprve pokud se naučíme správnou polohu těla, ve které se cítíme pohodlně a máme minimální odpor vůči vodě, přidáme pohon. Ten vychází z přenášení váhy z jednoho boku na druhý.

Vraťme se zpátky na kurz ke druhé skupině - plavci, kteří kraul už trochu plavou. Nejčastěji jsou to tradiční kraulaři, kteří si zvykli se spoléhat výlučně na záběr a kop.

Když pak mají pozornost přesunout na polohu těla a pohyb vycházející z přenášení váhy, ne vždy se jim to daří a stále mají tendenci příliš zabírat a kopat. Nechtějí se vzdát svých pracně nabytých dovedností.

K tomu mě napadá analogie, kterou jsem si vypůjčil od Mata Hudsona: Je to, jako bychom se starou technikou vystoupali na vrchol třímetrového žebříku. S novou technikou máme k dispozici pětimetrový žebřík. Ale na to, abychom mohli začít stoupat na pětimetrový žebřík, musíme nejprve slézt z toho třímetrového.

zebriky

Pokud se chceme někam posunout, je třeba se něčeho vzdát, aby se něco nového mohlo projevit ve své plné síle a kráse. Jinak z toho bude podivný hybrid, kočkopes, který nebude fungovat.

Objednejte si zdarma emailový minikurz

Plaveme jako ryba

  • naučíte se plavat rychleji a s menší námahou
  • objevíte tajemství nejlepších světových plavců
  • získáte zaručený postup pro postupné zlepšování

Spam neděláme.
Váš e-mail je v bezpečí.