Jak mohou thajské masáže zlepšit vaše plavání?

Autor: Aleš Bílý

Pokud jste někdy přemýšleli o preventivním či rehabilitačním přínosu plavání nebo o tom, jak své plavání zlepšit pocitově a nebo i z ohledem na sportovní výkon, je prospěšné vzít v úvahu i potenciál, který nabízí thajské masáže.

Obzvláště, pokud se zajímáte o Total Immersion - totální plavání a o Metodu úplného ponoření. Totální plavání a thajská masáž totiž spolu mohou velmi úzce souviset. Pro obojí je totiž velmi důležitý stav skeletu, páteře, svalů, pohybových stereotypů a svalových dysbalancí. Podívejme se na jednotlivé faktory trochu blíže.

Kineziologie a biomechanika páteře nám dodá jednu část skládačky. Abychom mohli plavat rovně a plynule, potřebujeme buď cílenou svalovou kompenzační práci (silové plavání) nebo precizní rovnováhu (plavání metodou úplného ponoření). Pro rovnováhu je důležitá osa těla a její základní složku tvoří páteř. Z funkčního hlediska má pohybový segment páteře tři komponenty. Nosnými a pasivně fixačními komponentami jsou obratle a meziobratlové vazy. Hydrodynamickou komponentou jsou meziobratlové destičky a cévní systém páteře. Kinetickou a aktivně fixační komponentou jsou klouby páteře a svaly.

Páteř obvykle tvoří 33-34 obratlů, 23 meziobratlových destiček a 24 pohybových segmentů. To už je pořádně složitý systém, jehož stav přímo ovlivňuje rovnováhu, stabilitu a pohyb těla. Ve vodě dokonce ještě více než na suchu, protože při plavání se blížíme pohybu ve "stavu bez tíže". Terapie thajské masáže se důsledně zaměřují na nejdůležitější části skeletu, mezi které patří páteř, křížová kost, pánev a kyčelní klouby. Ty společně tvoří podpěrný systém, jehož jednotlivé části tlumí a přenášejí zatížení horní poloviny těla na dolní končetiny. Zároveň ale také působí v opačném směru při přenosu sil z dolních končetin právě na osový skelet. Kostrč tvoří zakončení páteře.

Spojení mezi křížovou kostí a kostrčí bývá u většiny lidí mobilní a pohyblivost tohoto spojení má velký význam pro dynamiku pánevního dna a tím i pro specifický pohyb, který se používá jako hlavní motor pohybu právě pro techniku totálního plavání. Pohybové segmenty páteře - obratle jsou fixovány dlouhými a krátkými vazy a svaly. Ty jsou v těle bohatě inervovány a díky tomu jsou významným zdrojem informací, podílejících se na signalizaci napětí nebo změn pohybů jednotlivých úseků páteře. To přirozeně ovlivňuje způsob, jakým pracuje náš mozek, a následně tedy, jak jsme schopni plavat. Hydrodynamiku v páteři zajišťují cévy, žíly a především meziobratlové destičky. Ty si můžeme představit jako tlumiče, které absorbují statické a dynamické zatížení páteře. Struktura těchto tlumičů je uspořádána pro vertikálně působící tlak, ale jen málo pro smykové nebo torzní-rotační zatížení. Při přetížení vznikají výhřezy, často s následkem utlačování míšních obalů nebo kořenů, což má pochopitelně neblahý vliv na pohyb těla - například na plavání. Pro úplnost k tomu všemu ještě připočítejme zakřivení páteře (lordózy - vyklenutí dopředu a kyfózy - vyklenutí dozadu) a problematiku fyziologické skoliózy (každá páteř je mírně vybočená, ale pokud zároveň dojde k rotaci obratlů, jde již o patologickou skoliózu) a stabilitu páteře. Tou je vlastně schopnost fixovat klidovou konfiguraci páteře jako celku a udržet ji i při fyziologickém rozsahu pohybu.

Z výše uvedeného vyplývá, že lidské tělo je nesmírně složitá, vzájemně propojená soustava, kterou je možné a dokonce nutné v mnoha ohledech nebo parametrech "ladit" a opravovat. Způsobů je mnoho a každému vyhovuje něco jiného. Thajské masáže jsou poměrně unikátní v tom, že místo toho, aby se plavec dřel s kompenzačním cvičením, složitě a pomalu trénoval, může část práce přenechat terapeutovi thajské masáže, který ho v nepoměrně kratší době může vyladit - srovnat, alespoň v těch nejdůležitějších "součástkách" a osách. Tím přirozeně dojde k lepší schopnosti udržet tělo v potřebné rovnováze a následně k efektivnějšímu plaveckému pohybu a k lepším pocitům z vlastního plavání.

Princip plavání (a obzvláště toho "totálního"), je založený na schopnosti nalézt ve vodě optimální polohu pro své tělo a naučit se vytvářet pohyb, který pro své plavání využívají ryby. Tento pohyb je založen na přesně vykalibrované rovnováze a na svalové práci, která vychází ze středu těla a z posturálních svalů. Funkcí posturálních svalů je udržování vzpřímené polohy těla a jeho schopnost pohybovat se v gravitačním poli nebo vzdorovat setrvačným silám (a to i ve vodě, při plavání. Bez kvalitní postury tedy nemůžete plavat uvolněně, hladce a efektivně). Přestože jsou tyto svaly silné a vytrvalé, mají sklon ke zkracování (čemuž výrazně napomáhají současný nezdravý životní styl a sedavá zaměstnání). Tato zkrácení se projevují jako bolest nebo napětí a výrazně snižují rozsah pohybu v kloubech. A protože mezi nejdůležitější posturální svaly patří svaly šíjové, trapézové a zdvihač lopatky, prsní svalstvo, vzpřimovače trupu a svalstvo zádové - především v oblasti bederní, některé břišní svaly, dále ohybače kyčle, přitahovače stehna, zadní stehenní svaly a trojhlavý sval lýtkový, je zřejmé, že jsou to právě ty svaly, které při plavání zapojujeme nejvíce. Protože je možné thajské masáže cíleně zaměřit na dosažení různých efektů, dokáže účelně provedená terapie na příslušných svalech podstatně zlepšit schopnost udržení správné rovnováhy při plavání, stejně jako dopomoci k dosažení hladšího a přirozenějšího pohybu celého plavajícího těla, což následně vede nejen k větší pohodě ve vodě, ale i k dosahování rychlejších plaveckých časů.

Každý z nás trpí nějakou svalovou dysbalancí, kterou obvykle způsobují ochablé fázické a přetížené posturální svaly. V praxi to znamená, že plaveme každou polovinou těla jinak, že jednu stranu máme "silnější" a že je obtížnější nebo dokonce nemožné, udržet stranovou rovnováhu v optimálním levo-pravém rozložení. Důsledkem tohoto stavu bývají v běžném i sportovním životě různá svalová i kloubní zranění a bolesti zad či hlavy. Mezi nejčastější dysbalance patří stranový či výškový posun v ose těla, nebo horní a dolní zkřížený syndrom. Horní vzniká jako důsledek zkrácení horní části trapézu, vzpřimovačů trupu v oblasti krku a prsních svalů a současného oslabení mezilopatkových svalů a hlubokých ohybačů šíje. Typická jsou kulatá záda, odstávající lopatky, zvednutá a dopředu vysunutá ramena hlava vysunutá dopředu (typické postavy lidí, kteří hodně pracují u PC). Dolní zkřížený syndrom vzniká zkrácením flexorů kyčelního kloubu, bederního úseku vzpřimovačů trupu a současným ochabnutím břišních a hýžďových svalů. Typicky se to projevuje bederní hyperlordózou, vypouklým břichem a pánví sklopenou dopředu (pivní pupky, vystrčené kachní zadky). Odstranění svalových dysbalancí je záležitost obtížná, ale možná. Vyžaduje ovšem aktivní zapojení klienta-plavce, pečlivé a postupné uvolnění a srovnání skeletu a kompenzační domácí cvičení, které zafixuje dosažené změny.

Pokud tedy chceme přirozeněji, efektivněji nebo rychleji plavat, je na místě před vlastním tréninkem nebo získáváním nových dovedností věnovat trochu pozornosti stavu a srovnání svého těla a navštívit třeba fyzioterapeuta nebo terapeuta thajské masáže.

Aleše Bílého (whiteman@thajske-masaze.cz) můžete navšívit na jeho stránkáchwww.thajske-masaze.cz.

Objednejte si zdarma emailový minikurz

Plaveme jako ryba

  • naučíte se plavat rychleji a s menší námahou
  • objevíte tajemství nejlepších světových plavců
  • získáte zaručený postup pro postupné zlepšování

Spam neděláme.
Váš e-mail je v bezpečí.