Plavecká rychlost

Autor: Tomáš Vojtěchovský

Všichni máme touhu se zlepšovat, je v lidské přirozenosti růst a rozvíjet se. Jedním z ukazatelů zlepšení našeho plavání je rychlost. Pokud chceme plavat rychleji, instinkt nám říká, že je třeba zrychlit frekvenci záběrů. Čím rychleji budeme točit rukama, tím rychleji poplaveme, co může být jednodušší?

Ze zkušenosti možná víte, že to tak úplně neplatí. Rychlejší frekvence rukou často vede ke zkrácení záběru a výsledkem není rychlejší plavání, ale rychlejší únava. Jak tedy plavat rychleji?

Základní rovnice z fyziky pro rychlost je: v = s/t (rychlost = dráha/čas). Čas můžeme nahradit frekvencí: t=1/f. Pokud to přeneseme do plavání, pak:

v = DZ x FZ

Rychlost je výsledkem toho, jak daleko doplaveme na jeden záběr (délka záběru DZ) vynásobeno jak rychle každý záběr provedeme (frekvence záběrů FZ).

Porovnejme si nyní, v čem se DZ a FZ liší:

Délka záběru DZ Frekvence záběrů FZ
DZ je naučená dovednost. Zlepší se vyrovnanou a hydrodynamickou polohou těla ve vodě. FZ je získaná tréninkem. Je třeba trénovat svaly a energetické systémy, aby se svaly pohybovaly rychleji.
Zlepšení DZ závisí na inteligenci. Pro udržení účinného plavání je třeba se soustředit a uvědomovat si své tělo. Jedná se o nervosvalový trénink, energetické výdaje jsou minimální. Zlepšení FZ závisí na usilovnější práce srdce, svalů a oběhového systému. Energetické výdaje jsou vysoké.
Délku záběru je možno zlepšovat v každém věku. Jedná se o dovednost, kterou je možné se naučit a schopnost učit se věkem není omezena. Frekvence záběrů je závislá na věku. Palivo pro vyšší FZ poskytuje aerobní systém, jehož funkčnost se s věkem zhoršuje.
Zlepšení DZ je trvalé. Jakmile se dovednost naučíme, máme jí nastálo ve svalové paměti - stejně jako např. jízdu na kole. Zlepšení FZ je dočasné. Je potřeba kondice a ta se mění. Pokud si v tréninku dáme delší pauzu, začínáme zase od začátku.

Pokud jste někdy sledovali plavecké závody, mohli jste vidět, že v 80% případů vítězí plavci s lepší délkou záběru a nižší frekvencí. Krásným příkladem, kdy to tak bylo a kdy inteligence zvítězila nad hrubou silou, je poslední úsek štafety 4x100m mužů volný způsob z Olympiády 2008.

Na posledním úseku se setkali Francouz Alain Bernard a Američan Jason Lezak. Bernard, v té době světový rekordman na 100m, měl po třetím úseku náskok 0,59s a po 50m dokonce 0,82s. Jasná záležitost, mohlo by se zdát - takový náskok a světový rekordman, to se nedá stáhnout. Jason Lezak přesto tento náskok dokázal smazat a v cíli byl o 0,08s dříve než Bernard. Vychutnejte si finiš a sledujte, jak je Lezakova frekvence záběrů výrazně nižší než Bernardova:

Objednejte si zdarma emailový minikurz

Plaveme jako ryba

  • naučíte se plavat rychleji a s menší námahou
  • objevíte tajemství nejlepších světových plavců
  • získáte zaručený postup pro postupné zlepšování

Spam neděláme.
Váš e-mail je v bezpečí.