Moje zkušenost s Tempo Trainerem

Autor: Peter Fabok

Napíšu jenom ve zkratce něco o svých dojmech, které s Tempo Trainerem mám. Především musím říct, že mi trvalo cca 5 tréninků, než jsem přivykl nutnosti synchronizovat svůj záběr s TT a při plavání jsem se cítil nepřirozeně. Ve skutečnosti nepřirozený pocit jenom odrážel fakt, že předtím jsem neměl pravidelný a konstantní záběr oběma rukama a tudíž ani konstantní rytmus. Po necelém týdnu nepříjemný pocit zmizel a od té doby plavu synchronně a rytmicky symetricky. V tom vidím základní a největší plus Tempo Traineru – nutí člověka plavat rytmicky správně. Myslím, že délka adaptace na pravidelný rytmus TT je u každého jednotlivce úměrná hloubce špatně navyklého rytmu.

Aby mě používání TT nesvádělo k přílišnému soustředění na dráhu ruky při záběru, snažil jsem se víc navázat pípání na pohyb kyčle (ono se to vše stejně děje tak nějak „naráz“). Po týdnu už jsem vnímal pípání jenom podvědomě a řízení jeho rytmem se stalo automatickým. Vedlejším efektem je lepší synchronizace dvoudobého kopu.

Toto byla počáteční fáze, mnohem zajímavější jsou možnosti využití TT při samotném tréninku. Domnívám se, že každý si najde po pár pokusech svůj optimální systém v závislosti od toho, co konkrétně chce pomocí TT zlepšit.

Při prvích trénincích jsem začínal s časem na jeden záběr (zde značeno frekvence záběrů - FZ) 1,5s a po každých 100m jsem ho zvyšoval o 0,1s až do 2,0s. Potom jsem naopak čas snižoval každých 100m až k 1,2s. V podstatě šlo o stanovení si počátečních limitů, v jakých frekvenčních rozsazích jsem schopen plavat.

Následně je celá další práce s TT zajímavou hrou s různými variacemi rovnice:

       t = PZB x FZ

kde t - čas k uplavání bazénu
PZB - počet záběrů na bazén
FZ - frekvence záběru, tedy čas na jeden záběr

Čím blíže se nachází moje aktuální FZ k některé z hraničních FZ (u mne 1,2 a 2,3), tím menším krokem měním FZ pro následující opakování.

Co pro mne reprezentují hraniční FZ a kde je prostor pro zlepšení?

Nejvyšší frekvence(1,2) je maximální frekvence, při které ještě dokážu plavat uvolněně a udržet správnou techniku plavání s ohledem na MUP. Nejvyšší frekvence ještě nezaručuje nejvyšší rychlost, protože se zvyšující se frekvencí mi dramaticky vzrůstá PZB.

Zde je prostor pro trénink s využitím TT. Cílem je i při vzrůstající FZ udržet relativně konstantní PZB (konstantní, nebo rostoucí jenom lineárně) – za téchto podmínek bude platit, že s čím vyšší FZ budu plavat, tím budu rychlejší.

Nejnižší frekvence(2,3) je minimální frekvence, při které ještě dokážu plavat uvolněně a udržet správnou techniku plavání s ohledem na MUP. Obecně platí (jako u jízdy na kole), že čím nižší frekvence, tím náročnější je udržet rovnováhu, proto má pro mne plavání v tomto spektru smysl při zlepšování rovnováhy, polohy těla ve vodě a plynulosti záběru. PZB, kterých dosáhnu při pomalém plavání, používám jako výchozích hodnot, ke kterým se snažím přiblížit i se zvyšující se FZ.

Jelikož mě zajímá plavání na větší vzdálenosti (čímž momentálně myslím mých amatérských 4-5km), mým cílem je nejen zvyšovat rychlost ale i maximalizovat efektivitu mého plavání (minimalizovat vynaloženou námahu). Po 3 měsících práce s TT si dovolím tvrdit, že s využitím Tempo Trainera lze obou těchto cílů dosáhnout mnohem účinněji, jednodušeji a rychleji, než bez něj. Navíc prostřednictvím trpělivého praktizování je to zlepšování bez jakékoliv námahy!

Více o Tempo Traineru.

Peter Fabok má i plavecký blog, kam pravidelně píše své postřehy z plavání.

Objednejte si zdarma emailový minikurz

Plaveme jako ryba

  • naučíte se plavat rychleji a s menší námahou
  • objevíte tajemství nejlepších světových plavců
  • získáte zaručený postup pro postupné zlepšování

Spam neděláme.
Váš e-mail je v bezpečí.