Mapa plaveckého úspěchu

1:52,72. Za minutu a padesát dva sekund se z neznámého plavce stal olympijský hrdina. Tím hrdinou je Eric Moussambani, plavec z Rovníkové Guineje. Kvůli svým plaveckým (ne)schopnostem se mu přezdívalo Eric the Eel (Erik Úhoř).

Srdce celého světa si získal na Olympiádě v Syndney v roce 2000, kdy zoufale bojoval, jen aby se dostal na druhou stranu bazénu. Ve druhé polovině závodu jeho snahy udržet se na hladině vypadaly tak beznadějně, že diváci stojící na okraji bazénu uvažovali o tom, že tam skočí a pomohou mu z vody.

Stejný boj a trápení můžeme vidět dnes a denně prakticky v každém plaveckém bazénu. Přitom většina plavců si chce dobře a v pohodě zaplavat a rychlost až tolik neřeší. Chtějí to mít podobně, jako když se jdou proběhnout na 3 až 5 kilometrů.

Možná se poznáváte a chcete to změnit. Pojďme se podívat na mapu, která vám ukáže, jak svoje plavání výrazně zlepšit a jak plavat pohodlně a účinně.

Mapa plaveckého úspěchu

1. Pohodlí

Pohodlí a jistota ve vodě se v tradičním přístupu k plavání bohužel moc neřeší. Prostě skočíte do vody a začnete plavat. Něco si nastudujete na youtube nebo kouknete do vedlejší dráhy, jak plavou ostatní a pustíte se do toho. Případně si najmete trenéra, který vám dá nejrůznější pomůcky, které by vašemu plavání měly pomoct. Ať už je postup jakýkoliv, výsledkem je většinou plácání a marné snahy o pohyb vpřed.

Proto jsem přesvědčen, že prvním a nejdůležitějším krokem je zvládnout pohodlí ve vodě. A co vídám na plaveckých kurzech a při návštěvách bazénů, pohodlí zvládnuté není. Není to tak, jak vidíme na obrázku vlevo, kdy si pobyt ve vodě užíváme a jsme naprosto v pohodě. Mnohem častější je situace z pravého obrázku – ruce a nohy se neustále hýbou, hlava vysoko vytažená, cákání kolem sebe. To je velmi vyčerpávající.

Při plavání jsme si zpravidla nejistí, protože voda je mnohem odlišnější prostředí než pevná zem a vzduch, na kterém se běžně pohybujeme.

  • Voda je cca 900x hustší než vzduch a když se skrze ní pohybujeme, klade nám obrovský odpor
  • O vodu se nedá opřít, není dost pevná, jako zem, po které běžně chodíme
  • Ve vodě se nedá dýchat a ke vzduchu je nutné se dostatečně včas dostat

Pocit pohodlí a jistoty získáte tak, že si dopřejete čas na navnímání svého těla ve vodě. Zjistíte, jak se vaše tělo ve vodě přirozeně chová – že vám klesají nohy, že je třeba dýchat energičtěji, protože hrudník je v hustém prostředí a potřebujete ho pro nádech roztáhnout, že instinktivně zvedáte hlavu a to způsobí, že nohy mají tendenci klesat rychleji. Že naopak když hlavu necháte schovanou ve vodě, celému tělu se odlehčí.

Tohle všechno si potřebujete zažít a zautomatizovat. Pak si budete ve vodě jistější, klidnější a mozková kapacita se uvolní pro další úkoly a není zahlcena bojem o přežití.

Je to podobné, jako když se učíte řídit auto. Za začátku je to taky spousta stresu, nejistoty a zahlcení. Pak, po nějaké době trénování a řízení, se vše postupně zažije a řízení může být příjemný zážitek.

2. Poloha

Stovky tisíc korun jsou vynaloženy na navrhování co nejvíc aerodynamického nebo hydrodynamického tvaru automobilů, rychlovlaků, letadel nebo ponorek. Designéři a inženýři vědí, že to stojí za to, protože správný design snižuje odpor vzduchu, hluk větru, vnitřní hluk a ovladatelnost a co je velmi důležité, ovlivňuje spotřebu paliva.

Při plavání se nepohybujeme tak rychle, ale zase se pohybujeme skrze hustou vodou. Proto je i zde hydrodynamika klíčová. Místo auta nebo vlaku můžete nahradit lidské tělo.

Toto je ideální tvar lidského těla pro plavání (vodorovně s hladinou a mírně na boku), ten si chceme co nejvíce udržet. Udržení správné polohy těla hodně souvisí v prvním bodem – pohodlí ve vodě. Pokud ve vodě nejsme v pohodě, tak se neuvolníme, budeme držet hlavu blízko hladiny, tím pádem nohy budou mít tendenci klesat a budeme si vytvářet velké odporové síly, které musíme namáhavě překonávat.

Jakmile optimální plaveckou polohu zvládneme, plaveme s lehkostí a rychle.

3. Pohon

Představte si nadhazovače v baseballu. Jak míče háže? Jen to jen rukou nebo využije celé tělo? Nejlepší nadhazovači v baseballu využívají celé tělo a míček dokáží hodit rychlostí kolem 160 km/h. Tak vypadá síla ze středu těla.

A jak plavou ryby, které nemají ruce ani nohy? Ano, plavou celým tělem.

To je naprostý opak od tradiční výuky, která vnímá tělo s „úsekem rukou“, které vás táhne vpřed a „úsekem nohou“, které vás tlačí vpřed. Tento pohled proměňuje trup na přítěž, kterou táhneme vodou kopáním a zábíráním rukama.

Při plavání podle Totálního plavání plavete celým tělem namísto rukama a nohama. Jasně, ruce a nohy používáte taky, ale je to doplněk, který přenáší energii ze středu těla. Klouzavá a rovnovážná poloha umožňuje tělu rotovat. Tím získáváte přístup k neuvěřitelně silnému „motoru“ pro plaveckou propulzi, kterou je kinetický řetěz. Stejný motor, který vyžívají nadhazovači v baseballu. Jejich síla se tvoří v nohách a postupně se zvětšuje, jak prochází řetězem vzhůru až k ruce, která míček odhodí ohromující rychlostí.

Aktivním využitím svalů trupu získáme přístup k velkému potenciálu, který nám umožní plavat s menší námahou. Rytmickým přenášením váhy z jednoho boku na druhý při každém záběru se odlehčí rukám a výsledkem je pak méně vyčerpávající plavání.

4. Koordinace

Čtvrtý bod úzce souvisí se třetím. Chceme mít dokonalou souhru všech částí těla. Když se nám tohle podaří, všechno do sebe zapadne a prakticky bez úsilí jsme schopni klouzat vodou.

Perfektní koordinaci umíte už od mala. Souhru a zapojení jste zvládli jako děti, když jste se houpali na houpačce.

Když někde venku houpačku vidím (a kolem není moc lidí… (-:), jdu se zhoupnout. Ze začátku mi to moc nejde – vrážím nohama dopředu, divně se tam klátím a mlátím, abych se alespoň trochu rozhýbal. Ale jakmile to chytnu a rozhoupu se, jde to úplně samo. Zažívám, jak zapojuju každý sval v těle v přesně načasovaném, koordinovaném pohybu. Když vzadu vyjedu nahoru, stačí se lehce zaklonit dozadu a protáhnout nohy. To houpačku pošle dopředu a dolů. Na druhé straně naopak nohy pokrčím a předloním se a hned mě to začne vracet.

Přidám trochu víc narovnání, přitáhnu si k sobě řetěz zapojím břišní svaly, abych se protáhl až prstům na nohou a pošle mě to výš. A ještě výš. Můžu takhle pokračovat donekonečna, protože to nestojí skoro žádnou energii a taky využívám gravitace. Když se vám to povede, může to bý návykové.

Úplně stejně to funguje i v plavání. Přenáším váhu z boku na bok a houpu se bazénem dopředu. Úžasný pocit!

5. Dýchání

Rytmické dýchání v kraulu je nejobávanější a nejobtížnější plavecká dovednost. Ale dýchání je úplně první a úplně poslední složkou účinného plaveckého záběru. Dobře dýchat už od začátku potřebujeme, abychom se ve vodě cítli jistě a pohodlně. A dobře dýchat v celém kraulu nám umožní si klouzavý a houpavý pohyb vodou užít víc než jen několik záběrů.

Tak, jak jsme před chvílí mluvili o koordinaci a načasování všech pohybů, týká se to i dýchání. Potřebujeme se naučit otáčet hlavu tak, abychom se dostali ke vzduchu a abychom si co nejméně narušili plavecký rytmus.

Synchronizace dýchání se zbytkem záběru je složitá a obtížná dovednost. A plavci to obvykle nezvládnou, pokud se ve vodě necítí opravdu pohodlně. Takže ještě jednou – pohodlí je klíčový a první krok na cestě k úspěšnému kraulu (a i dalším plaveckým stylům).

Jakmile zvládnete pohodlí ve vodě a máte zažitou koordinaci rukou, nohou a trupu, přidejte pohyb hlavy, Začněte tak, že nejdřív hlavu otočíte do strany, ale nenadechnete se. To vám umožní hlavu udržet dole. Častá chyba totiž je, že hlavu při nádechu zvedneme. Ale to způsobí pokles nohou, horší plaveckou polohu a zbytečně větší výdej energie.

Nacvičujte tak, že plavete záběry s otáčením hlavy, ale bez nádechu. Jen otočíte hlavu do strany, ale obličej zůstává se vodě. Pak postupně otáčejte hlavou víc, až se ke vzduchu dostanete. A taky nezapomeňte vydechovat a před nádechem vydechnout zbytek vzduchu. Na nádech je krátká doba a nechcete ho promarnit tak, že nad hladinou ještě vydechujete.

6. Plynutí

Jakmile zkoordinujete záběr a dýchání, můžete se pustit do delších úseků. Tady to začíná být opravdu zajímavé. Synchronizaci a načasování máte zvládnutou a můžete si pořádně začít užívat houpání z boku na bok, při kterém jakoby mimochodem proplouváte vodou. Cítíte, jak to jede a můžete zažívat takzvané flow, neboli stavy plynutí.

To jsou ty skvělé okamžiky, kdy nám připadá, že se všechno okolo zastavilo a to, co děláme, je hluboce uspokojující a naplňující. Většina lidí se s flow už potkala a podařilo se jim ho zažít. Nicméně většinou jsou to náhodné momenty, kdy se stav plynutí přihodí. Ale zjistil jsem, že stavy plynutí můžete zažívat v podstatě kdykoliv chcete.

Plynutí (flow) je stav úplného ponoření do určité činnosti, která je náročná, ale odpovídá schopnostem každého jedince. Činnost, která poskytuje:

  • nové a obtížné úkoly, kde je rovnováha mezi náročností a dovedností: aktivita není ani příliš jednoduchá, ani příliš namáhavá
  • schopnost soustředit se na to, co děláme
  • zálibu v činnosti, která je vnitřně uspokojující
  • jasné cíle a okamžitou zpětnou vazbu
  • pocit kontroly nad tím, co děláme

Jakmile zvládnete předchozí kroky, máte vše, co potřebujete k tomu, abyste zažívali stavy plynutí. Dejte si jasný cíl, který odpovídá vašim schopnostem a plně se na plavání soustřeďte. Netrénujte tedy vytrvalost nebo rychlost. Raději plavte pro zážitek plynutí … a když to tak děláte, naučíte se, že rychlost a vytrvalost se zlepší prakticky bez námahy. Koneckonců, co může být při plavání důležitější než plynutí?

7. Mistrovství

Plaveckým mistrem se nestanete přes noc. Je to náročná, ale velmi uspokojující cesta. Cesta, kdy poznáváte sami sebe, překonáváte stagnaci, lenost, ztrátu motivace a pomalu a pomálu se zlepšujete.

Tomuhle dnešní doba příliš nepřeje. Všichni vyžadují a nabízí instantní řešení, které všechny problémy vyřeší nejlépe včera. Dopamin, hormon uspokojení, je král.

V mozku máme nucleus accumbens, oblast, která umí kouzla. Nucleus accumbens je součástí neurálního okruhu a dává nám vědět, co je pro nás dobré a co ne. Dobro je odměňováno dopaminem. Ten se tělu moc líbí. Ovšem vývojáři aplikací, rychlého občerstvení a dalších produktů rychlé spotřeby tohle moc dobře vědí a tak své produkty navrhují tak, abychom dopaminu dostávali víc a víc, až se na něm staneme závislí.

Cestou ven z tého závislosti je najít si činnost, které se dlouhodobě věnujete. Ta pak přináší hluboké uspokojení. Uspokojení nejen z toho, že pro sebe aktivně něco děláte a z pocitu, že se v určité dovednosti, která zpočátku byla velmi obtížná, postupně lepšíte. Ale hlavně se nabízí příležitost dosáhnout báječného pocitu, který vzniká, když se mysli a tělo plně zabývá učením obtížné dovednosti.

Proto je pro mě i po víc než 25 letech plavání stále velmi uspokojující a naplňující. Baví mě objevovat zákonitosti a taje plaveckého pohybu, zlepšení i momenty, kdy mám pocit, že se nic neděje. Ale děje – na buněčné úrovni se tělo neustále adaptuje na nové úkoly a postupně zvládá nové dovednosti. A tahle novost – nové vhledy, nová uvědomění, nové vjemy – zapudí nudu a netrpělivost jednou provždy.

Jsem přesvědčen, že pokud existuje nějaká cesta k životnímu úspěchu a naplnění, pak ji nalezneme v dlouhodobém procesu, který vede k mistrovství. Ona neustálá, opakující se rutina, kdy se plně soustředíme na danou činnost, na tady a teď. Skutečná meditace v pohybu.


Tohle je celá Mapa plaveckého úspěchu. Začíná pohodlím ve vodě, kde hlavním cílem je být ve vodě jako doma. Pak přichází plavecká poloha, která nám umožní vodou proplouvat s nejmenšími brzdnými silami. Následuje pohon a hybný impuls získáváme ze středu těla. Trup, ruce a nohy chceme v perfektní koordinaci. Dobře zvládnuté dýchání vám zajistí veškerý vzduch, který potřebujete. Pak si můžete začít užívat stavy plynutí, ony báječné okamžiky, kdy vše funguje plynule a lehce. Posledním krokem je postupné zlepšování – hluboce uspokojující cesta, která vede k mistrovství.

Mapa plaveckého úspěchu

Jakmile tohle zvládneme, plavecký úspěch je zaručen. Přesně takto vedu a účím své plavce na mých živých kurzech nebo online. Cílem je pohodlné a účinné plavání, které dobíjí energii a přináší naplnění. Je to osvědčený systém, který je ověřený mou více než 18letou výukovou praxí, kdy mi kurzy prošlo víc jak 4,5 tisíce plavců.


Dává vám mapa smysl? Pak si jí nechte si jí poslat emailem. Zároveň vám pošlu sérii emailů, kde každý krok víc rozepíšu a nabídnu praktické tipy, jak jednotlivé kroky zapojit do vašeho plavání.

Pravidelně se k mapě vracejte. Ideálně si jí vytiskněte a vyvěste si jí na nějaké viditelné místo.

Tomáš Vojtěchovský
Učím lidi plavat jako ryby - přirozeně, s lehkostí a tak, aby je to bavilo a plavání si užívali.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů