Plavání, plynutí, rozvoj mozku, meditace v pohybu – to vše v rozhovoru

Co v rozhovoru zaznělo:

Total Immersion v překladu znamená úplné ponoření a má to dvě symboliky. Jak fyzickou, že se prostě ponoříme do vody, že jsme v jiném prostředí, než na které jsme zvyklí. A zároveň je to i ponoření se do aktivity. Že se opravdu plně věnujeme té aktivitě. A to mi přijde jako hlavní rozdíl, že jsme tam jak s tělem, tak i s hlavou. Že se snažíme to, co děláme fyzicky, dělat i mentálně. To znamená: soustředit na pohyby, hlídat si jednotlivé prvky, které do plavání patří. A potom se i nechat tou vodou vést.

Metodikou, jak učíme, nerozvíjíme jenom tělo, ale rozvíjíme i mozek. Učíme se opravdu přesně provedený koordinovaný pohyb. A na tohle se potřebujeme hodně soustředit. Takže v podstatě ve vodě my řešíme problém, jak se vodou účinně efektivně pohybovat a stejnou dovednost, to znamená řešení problému, pak můžeme přenést i do dalších problémů, s kterými se potkáváme v životě.

Podívejte se na celý rozhovor. A pokud raději čtete, tak pod videem je přepis celého rozhovoru. Užijte si to!

Tomáš: Ahoj, já jsem Tomáš Vojtěchovský z Totálního plavání a dnešní video bude ve formě rozhovoru, na který jsem si pozval kamarádku Lujzu. Tak Lujzo, předávám ti slovo.

Lujza: Děkuji, Tomáši. Moje jméno je Lujza Hamitouche Olsen a dnes budu Tomášovi pomáhat vést tento rozhovor, a to proto, že Tomáš je průkopníkem metody Total Immersion v České republice. Tomáši, já o tobě vím, že původně sis myslel, že na plavání vlastně nemáš buňky. Jak je možné, že dnes učíš plavat?

T: Já jsem nad tím ani nepřemýšlel, jestli mám buňky nebo ne. Pro mě plavání bylo léto, jít k vodě, zchladit se, doplavat si maximálně kousek a vůbec mě netrápilo, jak plavu. A tohle všechno se změnilo s triatlonem. Já jsem už před dlouhými lety objevil triatlon a hrozně mě to oslovilo. Líbily se mi ty tři sporty dohromady. Tak jsem se do toho pustil a zjistil jsem, že vlastně plavat neumím. Že, i když chodím plavat a trénuji, tak se trápím a nelepším se. Byl jsem dokonce i v oddíle, kde jsme měli trenéry a ti mi říkali, že za prvé musím plavat, že se to vyplave. A za druhé, že i když se mi to něco málo vyplave, tak se to stejně nenaučím, protože na plavání už jsem starý.

L: A jak může být někdo na plavání… kolik ti bylo?

T: Bylo mi 22, v té době.

L: (smích) To jsi byl celkem mladý.

T: A to velmi potěší, když slyšíš ve 22, že jsi starý.

L: Ano, že jsi na něco starý (smích). A může být tedy někdo na plavání starý?

T: Z mého pohledu to tak není. Já jsem přesvědčený o tom, že dobře plavat se můžeme naučit v každém věku. Vidím to u sebe. Já jsem začal v těch 22, což podle všech plaveckých teorií je opravdu pozdě, protože když nezačneš v 6 letech, tak už se to vlastně nedá dohnat. A zároveň to vídám i na kurzech, že mně chodí lidí, kterým je přes 60 let a jsou schopní se naučit hezky plavat, tak, že si to užívají, že plavou účinně, a že to dobře vypadá.

L: Tak, abych tě pochopila správně, je možné to dohnat? Ale jen ty příručky nám říkají, že pokud se to nenaučíš v 6 letech, tak potom už to nedoženeš?

T: Přesně tak. Já to vidím úplně stejně, jako když se snažíš naučit cizí jazyk nebo řezbářství a podobnou dovednost, tak úplně stejně je to možné i v té vodě. A vídám to fakt na každém kurzu.

L: Total Immersion zní zahraničně.

T: Je to tak.

L: (smích) Povíš nám, co to znamená plavání Total Immersion? A v čem je rozdíl mezi klasickým plaváním, mezi tím, co se učíme v dětství a Total Immersion?

T: Total Immersion v překladu znamená úplné ponoření a má to dvě symboliky. Jak tu fyzickou, že se prostě ponoříme do vody, že jsme v jiném prostředí, než na které jsme zvyklí. A zároveň je to i ponoření se do té aktivity. Že opravdu plně se věnujeme té aktivitě. A to mi přijde jako hlavní rozdíl, že jsme tam jak s tělem, tak i s hlavou. Že se snažíme to, co děláme fyzicky, dělat i mentálně. To znamená: soustředit na ty pohyby, hlídat si ty jednotlivé prvky, které do plavání patří. A potom i nechat se tou vodou vést, to znamená… vlastně ta metodika vznikla částečně tak, že se studovaly ryby, jak plavou, protože ryba je nejlepší plavec (smích) a ta je ve vodě jako doma. Takže to je vlastně první, čím my začínáme, aby ten plavec se cítil ve vodě dobře, pohodlně, příjemně, a to je základ, na kterém stavíme a z kterého dál pokračujeme. Kdežto mně přijde, že ta tradiční metodika hodí člověka do vody, řekne mu kopej nohama, ale vůbec neřeší, že jsme v jiném prostředí, že se tam špatně dýchá, že ta voda je hustá a potom se ti lidé naučí akorát bojovat a nenaučí se dobře plavat.

L: Rozumím. Co Total Immersion přineslo tobě?

T: Mně to přineslo práci, kterou můžu dál předávat (smích). To je pro mě skvělé, že jsem se naučil nějakou dovednost, kterou fakt považuji za velmi přínosnou pro život, a navíc mě nikdy nenapadlo, že tohle budu dělat, a že to budu rád dělat. Myšleno jako plavat. Takže mi to přineslo to, že můžu dál předávat, co jsem se sám naučil. A mně osobně to plavání dává i klid, čas pro sebe. Protože na tohle mi přijde ta voda úžasná, tím, jak zmizí veškeré ruchy. Kdy se můžu zaměřit jen na sebe, na vodu. Na to, jak pravidelně, jak dýchám, tak se pohybuji. Tak je to velmi uklidňující. Vede to k stavům takzvaného plynutí, což jsou ty stavy, kdy jsme vlastně plně ponoření do té aktivity. Tady se vracím k tomu úplnému ponoření, že vlastně i tohle vede k tomu nacítit se plně sám na sebe, užít si ten přítomný moment a být prostě v té vodě.

L: Takže je to vlastně taková dvojforma ponoření. První je to fyzické, do té vody a druhé je to psychologické. Mně to trošku zní jako taková meditace.

T: Může být. Já to tak vnímám, že tím, jak se odprostíme od vnějších vlivů, tak se soustředíme jen na pohyb a je to v podstatě ta meditace v pohybu.

L: A v tom ti pomůže tato metoda Total Immersion? To klasické plavání, tam se do tohoto stavu nedostaneš? V čem je jiné… vím, že se to jmenuje Total Immersion, jako to totální ponoření… Ale jakým způsobem se dostaneš do toho stavu při této metodě více než při klasickém plavání?

T: Mně přijde rozdíl toho přístupu hned od začátku. První krok, my učíme, ať je tomu člověku ve vodě dobře, pohodlně a pak začne dál rozvíjet ty svoje dovednosti. Kdežto tradiční metodika tohle vůbec neřeší. Učí spíše bojovat s tou vodou. Naopak ale, když bojuješ v tom prostředí, kde jsi, tak se dost těžko dostaneš do meditace.

L: Takže, jestli jsem tě pochopila správně, tak jistým způsobem Totální ponoření znamená, že na začátku pracuješ s psychologií toho člověka, s psychikou a pak teprve jdeš k té technické stránce výuky?

T: Tohle jde dobře vidět u neplavců. Já pořádám kurzy pro neplavce a pro plavce, kteří se chtějí zlepšit. A ti neplavci to tam mají evidentní a viditelné, že mají strach z vody. Takže s nimi hodně pracujeme, jak říkáš, psychologicky. Na začátku kurzu si s nimi sedneme a povíme si o tom, jak to s vodou mají, co se jim stalo. Většinou je tam nějaké trauma, že se topili, nebo mají špatné zkušenosti ze školní výuky. Takže toto si tam povíme a pak jdeme opravdu pomaličku krok za krokem, kdy ten člověk dává hlavu do vody, učí se tam vydechnout, učí se na tu vodu lehnout, vnímá, jak se to tělo tam přirozeně chová a má potom tenhle pevný základ té jistoty, toho pohodlí ve vodě, který pak rozvíjí. Případně, pokud jsou to trošku zkušení plavci, tak moje zkušenost je taková, že možná 90% plavců tohle zvládnuté nemá. I když třeba plavou a jsou to triatlonisti, kteří plavou dlouhé vzdálenosti, tak je to pro ně boj. A i pro tyto zkušené plavce mají přínos tato základní jednoduchá cvičení, že se na sebe navnímají, naučí se v té vodě pohodlně cítit a pak to přenášejí do těch svých plaveckých dovedností. Takže, v podstatě, tenhle plavecký základ, to sžití se s vodou, to děláme se všemi.

L: To je hrozně zajímavé, protože člověk by si myslel, že to sžití se s tou vodou je pro nás přirozené a automatické, už z toho prenatálního stavu. Ale potom se oddělíme. Potom se znovu dostat do té vody a každý máme jinou zkušenost… Takže velmi zajímavá metoda. Já plavat umím a ty jsi zmínil i plavce, kteří k tobě chodí. Plavu většinou tedy prsa. Proč bych se měla učit Total Immersion? A ještě mi, prosím tě, předtím pověz, zda je Total Immersion nějaký konkrétní styl? Je to kraul, jsou to prsa, nebo jsou to různé styly? Jak to technicky vypadá?

T: Total Immersion je v podstatě metodika na to, jak plavat. Učíme všechny styly, ty závodní. Takže kraul, prsa, znak, motýlek se tam dají naučit.

L: Já plavu ta prsa a pravděpodobně asi technicky to, co jsem se naučila v dětství, co mě teta naučila v bazénku a od tehdy si plavu nějakým svým způsobem. Kraula jsem nikdy nezvládla, líbí se mi. Mám pocit, že když plavu prsa, tak zaberu strašně moc prostoru v tom bazéně (smích). Když je tam více lidí, tak je to tento typ metody (názorně ukazuje), protože potřebuji vidět, abych do nikoho nenarazila. Kdežto ti kraulisti si jdou v té své linii a krásně se tam střídají, ale já tam nemám odvahu vlézt. Takže u tebe bych se mohla naučit kraula naučit plavat dobře? Znovu od začátku a možná se přesunout do té plavecké linie a nenarážet do lidí (smích)?

T: Přesně tak, je to tak. Já, když pořádám plavecké kurzy, tak je to vždy zaměřené na jeden konkrétní plavecký styl. Učím nejčastěji kraul a jdeme od úplných základů. Pokud přijdou lidi, kteří neplavou kraul vůbec a mají obavu, že je to hrozně fyzicky náročné, že to nezvládnou, tak ve finále zjistí, že ten kraul je i energicky úspornější než třeba prsa. Že opravdu je tam menší výdej energie, když se to dobře zvládne. Zároveň je to i mnohem rychlejší. Koho zajímá rychlost. Zároveň, jak si říkala, ten prostor (smích)… Já hrozně nerad plavu kolem prsařů, oni jak kopou do široka, tak se musím hlídat, aby mě netrefili, takže taky mám radši v bazénu kraulaře.

L: Takže bych se to mohla naučit i teď, v mém věku, užitečným způsobem, který by fungoval?

T: Já mám facebookovou skupinu a tam je pán, kterému je 84 let a dává tam příspěvky, jak si dává osobáky a jak si prochází tou výukou a prostě v 84 letech on tam píše, že kilometr má za 22 minut, což mi přijde úplně úžasný v jeho věku.

L: Krásný.

T: A není jediný, je tam fakt několik takhle. I na kurzech byli lidi, kterým bylo přes 70.  A je krásné vidět, když objeví něco nového, co jim dodá energii a chuť se něco dalšího učit. A je hezké vidět nadšení těch nových, staronových plavců.

L: Co mě teď napadá, když jsme u té starší věkové kategorie, tak jsem četla, že zátěž na klouby při plavání je až o 90% nižší než při běhání. Jsou ještě jiné fyziologické výhody plavání?

T: Tím, že plavání probíhá ve vodě, která je v podstatě úplně jiná, než jsme zvyklí na ten vzduch, který je výrazně řidší. Tím pádem my si pohybujeme skrze hustou vodu. Což je na jednu stranu nepříjemné, že nám ta voda klade odpor. Proto je dobré se zaměřit i na polohu těla, abychom ten odpor kladli co nejmenší. Ale zároveň, jak je ta voda hustá, tak nás i jemně masíruje. Tím, že se pohybujeme skrz prostředí, které je husté, tak to tělo dostává takovou menší masáž. V podstatě celou dobu, co plaveš, jsi masírovaná.

L: To je krásné (smích). To mě nikdy nenapadlo.

T: A pak je tam hezké i to, že ta voda nese. Že to je úplně jiné než na tom vzduchu, nebo na té pevné zemi, kde klesáme ke dnu. Tady naopak jsme naopak nadnášení, takže je to i trošku pocit, že tou vodou lítáš. Když jsi nad tím dnem, tak skoro jako ptáci, kteří jsou nad hladinou.

L: Já jsem si prohlížela některá videa Total Immersion a mně to přišlo, že ten člověk se po té hladině vysloveně klouže. Mně to úplně fascinovalo. Byl to kraul a já jsem dokoukala celé video toho člověka, protože mě fascinovalo to plynutí toho pohybu.

T: V podstatě to je i jeden z hlavních klíčových prvků, který učíme. Že chceme, aby se ten člověk tou vodou sklouznul. Protože to je zas rozdíl té tradiční metodiky, která učí, že máme ruce, ty hrabou, nohy, ty kopou. A když tohle přestaneš dělat, tak se zastavíš. Kdežto v tom našem, tam je potřeba dát impulz a v tom se můžeme chvilku sklouznout a chvilku nemusíme nic dělat. Podobně, jako když jsme na běžkách nebo na bruslích. Přenesu váhu a kousek se sklouznu, přenesu váhu a kousek jedu. Není to jak ten běh cupitavej, kde, když přestanu hýbat nohama, se zastavím. Ale tady chviličku využívám té energie a vlastně nic nemusím dělat a pokračuji v tom předním pohybu.

L: Takže ty vlastně šetříš energii, fyzickou? A zároveň se dostaneš do rytmu toho odbourávání stresu, abych se k tomu vrátila, do toho flow, o kterém si hovořil? Že to flow není jen v tom pohybu, ale dostane se i do hlavy?

T: Ano, je to vlastně takové plynutí tou vodou, vyloženě fyzicky, ale zároveň plynutí také mentální, že všechno plyne. Takže je to všechno takové propojené.

L: Voda je krásný element v tom, že si tam nemůžeš vzít mobil, takže tě nic nevyrušuje (smích) a můžeš se úplně odpojit a ponořit se do sebe.

L: Tomáši, dočetla jsem se, že pravidelné plavání může zvýšit inteligenci, duševní zdraví a kapacitu vašich plic. Trénink v bazéně snižuje riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka druhého typu a mrtvice. Dokonce v Austrálii dělali výzkum se 7 tisíci dětmi, které pravidelně plavaly a ti prý měly lepší motorické schopnosti, lépe zvládaly matematické a jazykové dovednosti v porovnání s dětmi, které neplavaly.

T: Je to tak. A to je to, co mně se na tom líbí taky, že tou metodikou, jak učíme, nerozvíjíme jenom tělo, ale rozvíjíme i mozek, že se učíme opravdu přesně provedený koordinovaný pohyb. A na tohle se potřebujeme hodně soustředit. Takže v podstatě v té vodě my řešíme problém, jak tou vodou se účinně efektivně pohybovat a vlastně stejnou dovednost, to znamená řešení problému, pak můžeme přenést i do dalších problémů, s kterými se potkáváme v životě.

L: Já když jsem kdysi žila v Norsku, tak jsem se starala, nebo pomáhala jsem, v jedné rodině, kde měli chlapečka s poškozený mozkem a nacvičovali tam s ním – pravidelně chodila paní – a vlastně cvičila s ním koordinaci pohybu. Takovou tu příčnou, jako ruka noha. A to s ním dělali několikrát za den a tím vlastně stimulovali nějaké propojení v mozku a ta neuronové spojení. Takže ta neuroplasticita funguje a myslím, že to plavání k tomu může přispívat.

T: Je to přesně tak, protože systém, který my učíme, vlastně chceme, aby to byl tzv. kontralaterální pohyb. Což je vlastně pohyb takový, kdy protilehlé končetiny se pohybují proti sobě. Je to úplně stejný pohyb jako při chůzi nebo při běhu, tak to stejné může dělat ve vodě. Vlastně tady tím kontralaterálním pohybem se nám propojují i mozkové hemisféry. Tím pádem jsme víc v souladu a má to i tenhle benefit, že si vlastně zlepšujeme ve vodě, jak tělo, tak i ten mozek.

L: Ano, a to mám zase jinou informaci, kterou jsem četla, a to je to, že plavání má prý stejně pozitivní vliv na náš mozek a na snížení stresové úrovně jako jóga. Takže stejně tak zajímavá informace.

T:  Jestli můžu určitě dodat: ta jóga je, jak já jsem ji zažil, já nejsem velký jogín, něco málo jsem trošku cvičil, tak vím, že jóga pracuje s dechem. A v plavání v podstatě musíš pracovat s dechem, tam to jinak nejde. Tam to učí dýchat přirozeně, plynule, rytmicky a to je to, co nám umožní a pomáhá se dostat do těch stavů, kdy jsme v klidu, kdy nastávající ty stavy plynutí.

L: To je vlastně myšlenka jógy, že máš sladit pohyb s dechem, a to snižuje tu stresovou úroveň v těle.

T: Tenhle přístup je hodně podobný, protože tedy Laughlin, zakladatel Total Immersion studoval jógu a vlastně tady ty stejné věci, které jóga nabízí, tak chtěl, aby to plavání potom umělo tomu člověku dát.

L: Tak tomu už rozumím Total Immersion, co tím myslí. Tak pojďme k těm praktickým věcem. Nás ženy by určitě zajímalo, zda se plaváním dá zhubnout. Jestli to můžeme využít jako tréninkovou metodu a na formování těla. A stejně tak, když vidíme ty plavce venku, tak vidíme ta široká ramena, ale tomu se chceme zase trošku vyhnout. Takže, je plavání vhodné i pro nás ženy, které si chceme udržovat postavu, ale nechceme vypadat jako oni (smích)?

T: Já si myslím, že rozhodně vhodné je. Samozřejmě, záleží na přístupu. Pokud bys plavala několik hodin každý den, tak ti asi narostou, ale pokud to bude takový klasický plavání pro radost párkrát do týdne, tak aktivuješ metabolismus. Tím pádem rychleji spaluješ, můžeš hubnout. Zároveň ty svaly se zaktivují a tonizují, takže posílí, zpevní se, ale nemusí moc narůst. Takže si myslím, že postavu to může vypracovat velmi sympatickou a příjemnou.

L: (smích) Ještě jsme se bavili o tom, že vlastně člověk jde na tu plovárnu, nebo k té vodě v plavkách, že tě to trošku nutí…

T: To je další věc, že se tam velmi odhalíš do, v podstatě, spodního prádla a tak. Takže, pokud víš, že půjdeš do bazénu nebo na plovárnu tak víš, že ta motivace je tam větší taky.

L: Přesně tak, takže dámy cvičit mimo bazén a do bazénu je super jít, pomáhá to.

T: A čím víc potom budete buď plavat nebo cvičit, tak tím radostněji se vám na bazén bude chodit, protože budete líp vypadat.

L: Přesně tak, takový krásný cyklus. Povíš nám, jak probíhají tvoje kurzy?

T: Kurzy dělám nejčastěji jednodenní, kdy ten kurz má dopolední a odpolední část. Dopolední část, nebo obě ty části, jsou rozděleny na teoretickou a praktickou, takže uděláme nejdřív teorii, kdy si povíme ty základy, co se učíme, proč se to učíme. Jak jsem zmiňoval, kladu důraz na to pohodlí ve vodě. Pak dál rozvíjet plavecké dovednosti. Potom do vody na první praktickou část, kde si nacvičujeme jednotlivá cvičení. Pak je pauza obědová. Odpoledne stejné: zopakování nějaké teorie, doplnění některých, ještě nových, věcí a další praktický nácvik. Zároveň i po kurzu lidem posílám nějaká instruktážní videa a psaný materiály. Takže vlastně chci, aby ti lidé byli schopní pak sami dál pokračovat. To není o tom, že musí mít nad sebou někoho, kdo jim, říká, co mají dělat, ale už sami jsou schopní si to pohlídat a ví co dělat.

L: Ty máš i facebookovou skupinu, kde lidé, kteří prošli tvými kurzy spolu mohou navzájem komunikovat, sdílet tam nějaké informace…  je to tak?

T: Je to tak. A není to jenom pro lidi, kteří prošli kurzem. Prostě, kohokoliv to zajímá, spojit se skupinou plavců, může se do skupiny přihlásit a probírat tam cokoliv plaveckého.

L: Ty říkáš, že máš jednodenní kurzy, ale já vím, že organizuješ i pobyty. Tak mi, prosím, pověz, jak často a kde pobyty jsou a co se tam děje.

T: Ty pobyty jsou taková třešinka na dortu. Je to odměna jak pro nás trenéry, tak i pro účastníky. Probíhají nejčastěji v Turecku. V Turecku máme červen a září. A letos bude nově i Chorvatsko, které bude v srpnu. Takže vlastně bude celkem 5 termínů v červnu, 2 v září, 2 v tom srpnu v Chorvatsku. Ten kurz tam probíhá velmi podobně jako ty jednodenní, to znamená dopolední a odpolední část. Ale je to mnohem intenzivnější, mnohem víc je možné tam proniknout. Víc se do toho ponořit. Takže takhle to tam probíhá a zároveň, co je další benefit, co není na těch jednodenních kurzech, že hodně cvičíme i na suchu, protože vnímám, že je možné něco udělat v té vodě. Nicméně, pokud to tělo toho člověka má nějaké rezervy, řekněme tělesné nebo koordinační, tak se dají velmi dobře i napravit nebo vylepšit na tom suchu. Takže máme vždycky před každým plaváním i část suchou, kde se připravujeme a pak se plave.

L: A pak se jde do vody… A když říkáš do vody a jsi v krajinách, kde je moře tak, plavete v bazénu, anebo jdete do moře?

T: Vždycky jsme v moři. Všechno probíhá v moři. Jsme tam na takové krásné klidné pláži, že minimálně ráno je tam fakt hladina hladká, odpoledne občas vlny bývají, tak trénujeme plavání ve vlnách.

L: To je dobré, těch se bojím. Takže trénování ve vlnách bych potřebovala sama nacvičit. Mám trošku respekt.

T: Je to pořád o tom pohodlí. Takže ano, snaží se to posouvat dál. Klidný bazén, pohoda, volná voda, už to může být menší pohoda, tak se zase vracíš k pocitům, které můžou být nepříjemné a zvykat si na trošku náročnější podmínky a snažit se udržet to stejné pohodlí, stejnou pohodu, jako je třeba na té klidné vodě nebo v tom bazénu.

L: Jak velké skupiny lidi jsou na těchto pobytech?

T: V Turecku jsme minimálně vždycky 3 trenéři a máme na jednoho trenéra 5 lidí, takže dohromady tam bývá 15 účastníků. 3 trenéři, na některých budou i 4, nějaký doprovod, takže tak ±20 lidí.

L: To je skoro až individuální přístup, tyto miniskupinky. To zní příjemně.

T: To je. To se snažím držet i na těch jednodenních kurzech i na těch skupinových velkých. Maximálně takový počet lidí, abych se těm lidem stihnul věnovat. Protože vnímám, že to je fakt dovednost, kde je potřeba to dobře a precizně zvládnout tak, abych každého viděl a každému tu zpětnou vazbu dal.

L: To je vynikající. To zní velmi dobře. Když jsme u těch kurzů a účastníků, tak mě zajímalo, zda jsou nějaké skupiny, bavili jsme se, že senioři k tobě chodí a co děti? Anebo těhotné ženy? Jsou nějaké skupiny, které neučíš, anebo to pro ně není vhodné?

T: Já si myslím, že tahle metoda je vhodná pro všechny, kdo se opravdu chce naučit tu plaveckou dovednost. Fakt to vnímám jako dovednost a to je zase jedna z věcí, která odlišuje Total Immersion od té tradiční. Kde to učí, nebo učí, spíš to beru jako sport, přistupují k tomu jako ke sportu a spíš se řeší kondice, než aby se řešila ta dovednost. Takže já mám pocit, že já to spíš učím, než abych trénoval. Takže, kdo má chuť se učit, tak rozhodně je vítaný a je možné tu svoji dovednost rozvíjet. A co se týká těch skupin, tak těhotné ženy chodí a není to pro ně problém, protože to není fyzicky náročné. Víc se zaměřuji na dospělé. Děti můžou přijít, ale pro mě osobně je lepší, když jim bude 8, 9 a víc. Vím, že v Praze máme další trenérku, která je naopak na ty děti zaměřená, takže pokud máte malé děti a chcete tuto metodu, tak je možné se s Maruškou domluvit.

L: Je to trošku jiný formát, děti si potřebují hrát.

T: Přesně, hravější forma. Spíše následovat to, co ten dospělý dělá, než poslouchat teorii a co říká. Je to mnohem… Pro ty děti spíš vést příkladem než vést nějakým teoretickým povídáním.

L: Jasně, rozumím, určitě. Tomáši, kde tě lidi najdou?
T: Lidi mě najdou na internetu. Vy, co mě už sledujete, tak víte, že jsou to webové stránky www.totalniplavani.cz. To je můj hlavní web, kde jsou veškeré informace o kurzech, plus je tam i spousta informací zdarma. Kdo do toho chce proniknout, tak se může přihlásit na e-mailový minikurz, kde mu přijde sekvence emailů, které ho takhle vedou a vlastně začnou s tou metodikou.

L: To zní fajn, takže jestli byste chtěli spojit příjemné, tak Tomáš tam má několik termínů na pobyt v zahraničí v Turecku a v Chorvatsku. Zní to úplně super. Člověk se něco naučí, zároveň si oddechne a je na dovolené. To je super kombinace.

T. A je to tak. Jsme tam spolu lidi, kteří jsou stejně nastavení. To znamená, že mají stejný zájem a vznikne tam velmi dobrá parta. Takže na tohle se každý rok těším. Za měsíc letíme, tedy záleží, kdy pustíme video (smích), tak už se těším až se znovu dostanu do Turecka.

L: Tomáši, děkuju. Bylo to velmi poučný rozhovor. Já jsem se naučila mnoho o plavání a zvažuji teda tvůj kurz. Myslím, že by mi to trošku pomohlo, se tam neplácat a zabrat na tom kraulu. Aspoň u mě osobně.

T: Já děkuji tobě, že jsi byla ochotná mě takhle vyslechnout a jsem rád, že jsem si s tebou mohl povídat a těší mě, že tě to zaujalo.

L: Určitě, strašně mnoho zajímavých informací o plavání a co vše to přináší, a tak děkuji.

T: Taky děkuji.