Plavecká rychlost

Co se týká plavecké rychlosti, je to vlastně jednoduchá matematika, kdy platí základní rovnice rychlosti z fyziky:

v = s/t

Tedy rychlost (v) rovná se dráha (s) za čas (t). Rychlost se udává v m/s nebo km/h.

Pozn: V plavání je mnohem častější uvádět rychlost v minutách na 100m. Nikdo neříká plavu 1 m/s, ale 1:40 min na 100m. Je to i jednodušší na měření – změřte si čas, víte vzdálenost a jednoduše si rychlost v min/100m dopočítáte.

Rovnice v = s/t kdy dráha je celková uplavaná vzdálenost, nám moc nepomůže, když hledáme způsob, jak se v plavání zrychlit, protože tu není zohledněna účinnost našeho plavání.

Proto doporucuju zaměřit se na dráhu, kterou uplaveme na jeden záběr a na to, jak rychle každý záběr uděláme. Dráhu na jeden záběr označme DZ (délka záběru) a čas na jeden záběr tz. Čas můžeme nahradit frekvencí záběrů FZ.

Naše rovnice má pak tento tvar:

v = DZ * FZ

Tedy naše plavecká rychlost je součinem délky záběru (jak daleko na každý záběr doplaveme) a frekvencí záběrů (jak rychle záběry děláme).

Možností, jak zrychlit, je víc. Když prodloužíme délku záběru a udržíme stejnou frekvenci záběrů; budeme plavat rychleji. Stejně tak když udržíme délku záběru a zvýšíme frekvenci záběrů, zrychlíme.

To je celé tajemství rychlosti – zlepšujete buď délku záběru nebo frekvenci záběrů.

Zjednodušně řečeno, DZ je o technice a FZ je o kondici. Na to, abychom dělali záběry rychleji, je třeba být v lepší kondici.

A když chceme zlepšit DZ, musíme zlepšit techniku, abychom na každý záběr doplavali o trochu dál.

Pro 95% plavců má smysl se zaměřit zejména na DZ. To je to, co je omezuje, co jim zabraňuje zrychlit. S lepší délkou záběru a tedy účinnějším plaváním zrychlí, aniž by museli zlepšit svoji kondici. To je dobrá zpráva, že?

Trochu horší zpráva je, že zlepšení DZ trvá déle, je třeba změnit přístup k tréninku a spíš nacvičovat dovednost než trénovat sport. Chce to trpělivost, kterou ne každý plavce má. Ale zkušenost moje vlastní i plavců, kteří prošli mými kurzy a poctivě nacvičovali, je jednoznačná – vyplatí se to. Budete plavat rychleji a dokonce s menším úsilím.

Jak konkrétně DZ zlepšit? Na DZ mají vliv 2 věci:

• poloha těla
• pohon

Jelikož plaveme skrze velmi hustou vodu (900x hustší než vzduch, skrze který se běžně pohybujeme), každé zmenšení odporných sil má velký vliv na celkovou plaveckou účinnost a tedy i na rychlost.

Proto na kurzech i s pokročilými plavci děláme základní splývací cvičení, ve kterých hledají svou optimální polohu a učí se cítit odpor vody. V těchto cvičeních se zároveň dobře uvolní a naladí na vodu. Proto je doporučuju v každém tréninku na začátek.

Jakmile je zvládnutá a zažitá optimální plavecká poloha, můžeme se vrhnout na pohon. Chceme, aby nás poháněl koordinovaný a integrovaný pohyb celého těla. To znamená, že nejprve se chceme dostat do polohy, kterou vidíte na obrázku.

Když v této poloze jste, k pohonu přispívají 4 části těla:

1. přenos váhy v bocích

2. zasouvající se ruka do vody

3. úchopová ruka

4. kop spodní nohou

Chceme, aby v jeden moment všechny 4 části udělaly svůj pohyb, který vede k mohutnému impulsu, díky kterému celé tělo s malým úsilím daleko klouže vodou.

Až to bude nacvičovat v bazénu, ujistěte se, že se nejprve dostanete do polohy, jako je na obrázku. Pak přeneste váhu v bocích, kopněte spodní nohou, zasuňte ruku do vody a o druhou se opřete.

Je to hodně věcí najednou, tak si vždycky vyberte jednu věc na kterou se soustředíte. Tu dělejte co nejlépe a zbytek nechte. Pak si vyberte další a postupně celý pohyb skládejte a vylepšujte.

Do komentářů napište, jak se nám dařilo a jestli to, co jsem napsal je srozumitelné. Případně, co je třeba doplnit.

Taky se pochlubte svými výsledky, jak se vám daří zrychlovat.

Ať to plave, Tomáš